Jdi na obsah Jdi na menu

Význam včely v ekosystému

"Když včely zmizí ze Země, pak člověku zbývají jen čtyři roky života. Už nebude žádných včel, žádného opylení, žádných rostlin a žádných lidí."

                                                                                   připisováno Albertu Einsteinovi

                                                                                                                             

Včela jako součást ekosystému

vcela-sbirajici-pyl--foto--jan-klaudys-.jpgVčela hraje velice důležitou úlohu v ekosystému jako „třetí sexuální partner“ při rozmnožování rostlin. Ačkoli v průběhu vývoje přírody tato role náležela nejprve větru, opylení hmyzem (ale i kolibříky, netopýry, či hlodavci) je pro rostliny mnohem výhodnější. Jednak umožňuje reprodukci i za bezvětří a přenos pylu na větší vzdálenosti zaručuje vyšší genetickou variabilitu. K nalákání hmyzího opylovače musí rostlina navíc investovat do nadprodukce nektaru, protože pyl je včelami sbírán pouze v případě aktuální potřeby.

 medovice--foto--jan-klaudys-.jpgMedovice se dostává na povrch rostlin díky tzv. hmyzím producentům a slouží dalším živočichům jako potrava (včely, mravenci). Odstraňováním medovice z listů dochází k jejich čištění a zároveň se zvyšuje respirace. Vztah mezi producenty a rostlinou je často, ne zcela správně, označován jako parazitární. Ukázalo se, že i z této zdánlivé nevýhody může rostlina profitovat. Např. u Lípy (rod Tilia) přebytečná medovice stéká po listech do země, kde stimuluje aktivitu nitrifikačních bakterií, čímž je rostlině zprostředkován vyšší přísun dusíku a fosforu.

Význam včely jako opylovače oproti jiným druhům vyplývá z rozdílu jejich odlišné biologie. Zvláště u ranně kvetoucích rostlin (třešně, višně) by nemohli čmeláci zajistit dostatečné opylení. Zatímco včely zimují v počtu několika tisíců jedinců, u čmeláků přezimují jen jednotlivé oplozené samičky a v době jejich květu teprve budují svá hnízda. Pro včely je navíc typická tzv. flórokonstantnost, čili věrnost jednomu druhu rostliny, čímž je zajištěno nejen efektivní opylení, ale i omezení mezidruhové hybridizace.

U zemědělských plodin je opylení důležité zejména v případě ovocných stromů, kdy se zvyšuje výnos plodů až o 90%. U řepky představuje opylení zvýšení produkce zhruba o 30%. Opylení včelou má nezanedbatelný význam rovněž u zeleniny, jetelovin, luskovin a dalších kulturních plodin (slunečnice, pohanka, svazenka).

 Chov včel není jen významným intenzifikačním nástrojem zemědělské rostlinné výroby, ale je na něm závislá celá řada volně žijících živočichů, živících se různými druhy trav, plody planě rostoucích stromů, keřů a bylin. Na nich jsou zase závislí další živočichové, stojící na vyšších úrovních trofické sítě.

rys-ostrovid--lynx-lynx--foto--ales-konecny.jpg

 

zviratka--foto--ales-konecny-.jpg

 

Vymizení včel by mělo za následek vážné ekologické a ekonomické důsledky.  Proto k záchraně včel vyzval i Evropský parlament, dle jehož vyjádření jsou na včelách závislé až tři čtvrtiny produkce potravin v EU.

 

CO ŠKODÍ (NEJEN) VČELÁM

 "Inteligence, výcvik, znalosti, jakkoli v tomto století pokročily kupředu, nejsou zárukou imunity proti handicapu, kterým je člověk trvale zatížen: proti subjektivitě."

                                                                                        Michael D. O´Brien (Apokalypsa)

Člověk jako škůdce

 

Samozřejmě, že i mezi včelaři se najdou někteří nezodpovědní chovatelé, kteří svou neznalostí, či nedbalostí mohou včelám spíše škodit, nežli prospívat. Jedná se například o sbírání rojů neznámého původu, nedostatečně provedenou obměnu díla, nebo nedodržení pokynů o aplikaci léčiv. Ačkoli se touto tématikou zabývá celá řada odborných publikací, je často v praxi ignorována. Mimořádně velké riziko představují zalétlé roje, které se usadí ve starých a nepoužívaných úlech. Jejich majitel se obvykle včelaření nevěnuje a včely si ponechává z jiných důvodů (např. zvýšení výnosu z ovocných dřevin). Neuvědomuje si však, že prostředí, v němž včely dnes žijí, je jiné, než bylo před sto lety. Imunita včel je oslabována v důsledku mnoha synergicky působících negativních vlivů. Šíří se zde nové nákazy a onemocnění, na které se „naše“ včela dosud neadaptovala a bez pomoci člověka by nepřežila.

V širším smyslu jsou včely ohrožovány v důsledku negativních antropogenních změn životního prostředí.   Bylo prokázáno, že vysoká úroveň udržování hygieny uvnitř úlu úzce souvisí s přirozeně nízkou rezistencí včely vůči nemocem. Včela není evolučně vybavena ani schopností bránit se toxickým látkám, čímž se vysvětluje, proč tolik včel umírá v důsledku otrav při postřicích.   

Konkrétní případy, kdy jsou včely ohrožovány člověkem, uvádím alespoň ve stručném výčtu:

Stres

Způsoben dlouhými transporty za snůškou, spojenými s náhlými změnami klimatu (hlavně USA)

Nekvalitní výživa

Převládající nabídka málo rozmanité potravy ze zemědělských monokultur a zimování výlučně na cukerných zásobách vede ke snižování imunity.

Pesticidy

Z pesticidů jsou nebezpečné především neonicotinoidy, které u hmyzu způsobují paralýzu mající za následek smrt. Včelám údajně neškodí, ale mezi odborníky se objevují názory, že smrtící účinek na včely není okamžitý, ale postupný. Pro své negativní účinky byly v některých zemích zakázány.

GMO rostliny

Genetická modifikace spočívá v začlenění cizích (i živočišných) genů do struktury genomu rostlin. To jim umožňuje tvořit látky s insekticidním účinkem.  V této souvislosti se hovoří o tzv. „evolučním mostu“, čili o zkrácení doby, za kterou by si sama rostlina během dalšího vývoje vybudovala vlastní obranné mechanismy. Ovšem je třeba vzít v potaz veškeré ekologické důsledky takových úprav, jako je např. nekontrolované šíření jedovatých pylů na jiné rostliny a následná likvidace živočichů na dalších úrovních potravního řetězce. Připouští se i mírný toxický vliv na člověka. Zpravidla se argumentuje tím, že se požíváním mírně toxických látek vybuduje větší obranyschopnost organismu. Ovšem u  včel chovaných v oblastech pěstování GMO rostlin v Německu a Rakousku byla prokázána vyšší náchylnost k onemocnění nosematózou.

Biopaliva

Předpokládané využívání biopaliv povede ke zvýšení výroby zemědělských plodin, šlechtěných pouze pro technické účely. Otázkou je, jak na to budou reagovat organismy, pro které představují tyto rostlinné druhy zdroj potravy (včely, zvěř).

Globální oteplování

Bez ohledu na příčiny má změna klimatu vliv na rozšiřování areálu nepůvodních druhů, které mohou pro včely představovat hrozbu (např. likvidace včelstev ve Francii Asijskou sršní Vespa velutina). 

 ROZSÁHLÉ ÚHYNY VČEL

V poslední době se objevují zprávy o vysokých úhynech včel po celém světě. Tyto katastrofy postihly nejvíce USA (90%), Kanadu (40%), ale i Austrálii, Asii a Evropu (Španělsko, Francie, Německo, Itálie). V roce 2007 uhynulo kolem 30% včelstev v České republice. Tento fenomén dostal označení jako CCD (Colony Collapse Disorder) a projevuje se náhlým mizením včel z úlů. Příčiny zatím nebyly zcela objasněny. Odborníci se domnívají, že se jedná o celý komplex vlivů, jejichž účinek je prohlouben tím, že působí současně. Jelikož včela velice citlivě reaguje na změny prostředí, mohou být tyto úhyny důležitým varovným signálem pro člověka.

NEMOCI VČEL

Existuje celá řada různých infekčních a parazitárních onemocnění, které mohou ohrozit jak dospělé včely, tak jejich vývojová stádia. Způsobují je viry, houby, bakterie, prvoci a roztoči. Zmíním alespoň některá nejzávažnější, která v poslední době působí značné škody včelařům nejen v naší republice, ale i jinde ve světě. Jedná se o nemoci včel a pro člověka nejsou nikterak nebezpečné.

Varroáza

monitoring--foto--jiri-subrt-.jpgMezi úhlavní nepřátele včel, který v posledních letech sužuje včely i včelaře, patří roztoč Varroa destructor. Na včelu medonosnou (Apis mellifera) přešel ze svého původního hostitele včely indické (Apis cerana indica). V roce 1977 se jeho areál rozšířil i na území bývalé ČSSR. V současné době je jeho výskyt prakticky celoplošný. Škodí jak dospělým včelám, tak včelímu plodu a při přemnožení může dojít až ke zhroucení včelstva. Neměla by se podceňovat ani jeho negativní úloha, jakožto přenašeče a hostitele včelích virů. Obecně snižuje celkový fitness včelstva, což vede ke zvýšení pravděpodobnosti propuknutí vážných nemocí (např. mor včelího plodu).

Viry

Nebezpečí včelích virů spočívá především v jejich symbiotickém způsobu života spolu s roztočem Varroa destructor. Ten jim poskytuje vhodné prostředí pro život a reprodukci, čímž se mu na oplátku dostává něčeho, jako biologické obrany. Jedná se např. o Vir chronické paralýzy, Vir akutní paralýzy, Vir deformovaných křídel, Kašmírský vir, Izraelský vir akutní paralýzy a další.

Mor včelího plodu

Mezi nejzávažnější onemocnění včel patří mor včelího plodu. Způsobuje ho bakterie Paenibacillus larvae. Napadení se projevuje rozkladem larvy a jejím následným zaschnutím. Během napadení jedné larvy se vytvoří až 5 miliard spor. Pro dospělé včely není patogenní, ale právě jejich prostřednictvím se šíří. Pokud se u včelstva projeví klinické příznaky a jsou potvrzeny laboratoří, je nezbytné přikročit k likvidaci včel, úlu a ostatního zařízení, které je možné spálit.

Nosematóza

Původcem onemocnění je prvok Hmyzomorka včelí (Nosema apis). Množí se v závislosti na teplotě a bývá příčinou úhynu včelstev hlavně na jaře. Normální silné včelstvo by se však s touto nemocí mělo umět vyrovnat.